OCENĚNÍ 2025
Sedm projektů, dvě naděje veřejné správy a jedna zvláštní cena poroty. Kdo získal ocenění Úřednický činu roku 2025?
Kategorie: Analytická práce (státní správa)
Úřad: Úřad vlády ČR
Tým: Zuzana Kykalová, Lenka Veronesi, Anna Fontánová, Dominik Hajduk, Petr Bouchal, Vít Macháček
Projekt: Studie Státní služba 2.0
Studie pojmenovává, na čem postavit řízení lidských zdrojů ve státní správě.
Studie Státní služba 2.0 přináší dosud nejkomplexnější datově podloženou analýzu fungování státní služby. Nespokojí se navíc pouze s popisem problémů, ale systematicky identifikuje jejich příčiny a navrhuje konkrétní cesty k modernizaci státní správy. Poskytuje tak politikům, vedoucím zaměstnancům i odborné veřejnosti společný faktický základ pro debatu o budoucnosti české státní správy. V době, kdy se státní správa musí vyrovnávat s technologickými změnami, demografickým vývojem i rostoucími očekáváními občanů, představuje důležitý krok k tomu, aby rozhodování o rozvoji lidských zdrojů ve státní správě bylo založeno na datech, nikoliv dojmech.
Kategorie: Digitální transformace (státní správa)
Úřad: Centrum pro regionální rozvoj ČR
Oceněný: Miloš Šenkýř
Projekt: AI aplikace Anakonda
Velkou část administrativy při práci s dotačními projekty zastane AI.
Centrum pro regionální rozvoj si po krátkém proof of conceptu z roku 2024 postavilo produkční nástroj, který pomáhá při kontrole žádostí o dotace z IROP, což je klíčová agenda organizace. Usnadňuje hlavně rutinní, ale náročnou a práci s žádostmi a umožní zkrátit posuzování jedné žádostí o plné dvě hodiny. Aplikace vznikla prací interního týmu v úzké kooperaci s dodavatelem aplikace zapojeni sami kontroloři; na každém pracovišti je navíc ambasador, aby lidé měli podporu na místě a zpětná vazba se vracela k vývoji. Anakonda přitom není izolovaný nástroj. Centrum má od září 2024 vlastní AI Akademii, vlastní koncepci i pravidla pro používání AI a k tomu menší asistenty na vnitřní předpisy, majetkové evidence nebo kontrolu stavebních rozpočtů.
Kategorie: Digitální transformace (samospráva)
Úřad: Krajský úřad Královéhradeckého kraje
Tým: Radmila Velnerová, Richard Holenda, Dominik Gregor, Zbyněk Hála, Iveta Pilná, Milan Šulc, Milan Zilvar, Janka Kačerová, Tomáš Slezák
Projekt: Karta příspěvkových organizací - inteligentní řízení rizik
Rizika v hospodaření příspěvkových organizací jsou vidět dřív, než z nich vyroste problém.
Kontroloři si dosud skládali podklady z účetních sestav, protokolů, dokumentových úložišť a veřejných registrů zvlášť. Karta PO tyto zdroje spojuje na jedno místo: propojuje datový sklad kraje, ekonomický informační systém, registr smluv i výsledky předchozích kontrol a automatizované indikátory upozorňují na neobvyklý vývoj hospodaření, účetní odchylky nebo rizika ve veřejných zakázkách. Součástí je AI asistent pracující nad veřejně dostupnými dokumenty organizací, který výroční zprávy vyhodnocuje podle předem stanovených ukazatelů. Řešení vzniklo vlastními silami úřadu, je modulární a přenositelné na další kraje i ústřední orgány.
Kategorie: Inovace ve službách veřejnosti
Úřad: Ministerstvo vnitra
Tým: Marek Jetmar, Martin Pikous, Nikola Barancová, Petr Svoboda
Projekt: Zavedení institutu společenství obcí
Plánovat a zajišťovat služby společně dnes umí 1 161 obcí v 56 společenstvích.
Institut společenství obcí umožňuje obcím sdílet finanční, expertní i administrativní kapacity, společně plánovat a zajišťovat veřejné služby a rozhodovat o strategickém rozvoji svého mikroregionu, vymezeného správním obvodem obce s rozšířenou působností. Tým má za sebou legislativní přípravu už třetí novely zákona o obcích, nastavení mezirezortní komunikace a navázání činnosti společenství na regionální politiku, metodické vedení společenství v území, spolupráci s kraji při zápisech do rejstříku svazků obcí, podporu vzniku nových společenství a komunikaci s obcemi i místními aktéry, průběžnou zpětnou vazbu od těch, kdo je zakládají, a přípravu i správu dotačního titulu Ministerstva vnitra. V České republice dosud vzniklo 56 společenství, ve kterých spolupracuje 1 161 obcí a žije v nich přes 1,2 milionu lidí.
Kategorie: Skvělá spolupráce s celostátním dopadem
Úřad: Úřad vlády ČR
Spolupracující organizace: ROSA - centrum pro ženy, proFem, Acorus
Tým: Radan Šafařík, Jitka Poláková, Branislava Marvánová, Pavla Belloňová
Projekt: Zákon o domácím násilí
Domácí násilí má poprvé jednotnou definici a policie i OSPOD podle ní
postupují stejně.
Pro vznik tohoto zákona se spojily tři sektory: neziskové organizace Rosa, proFem a Acorus, které s oběťmi pracují každý den, kampaň Pro bezpečný domov od IKEA a veřejná správa v podobě Úřadu vlády, ministerstev spravedlnosti, vnitra a práce a sociálních věcí. Díky spolupráci s poslanci a poslankyněmi napříč politickým spektrem prošel návrh legislativním procesem hladce. Zákon účinný od července 2025 poprvé jasně definuje domácí násilí v občanském zákoníku, prodlužuje vykázání násilné osoby až na čtrnáct dní a doplňuje ho povinným odebráním zbraně, ruší nucenou mediaci a dává obětem právo na důvěrníka v přestupkovém řízení. Práce ale přijetím zákona neskončila. Odbor rovnosti žen a mužů jeho dopady vysvětloval obětem, svědkům i pomáhajícím profesím kampaní bez placené podpory, s materiály na místech, kde lidé pomoc skutečně hledají: v nemocnicích, na úřadech, v dopravě. Ve spolupráci s Ministerstvem vnitra byla upravena metodika policie pro vykazování násilných osob a s Ministerstvem práce a sociálních věcí metodika pro postup OSPOD.
Kategorie: Skvělá spolupráce s lokálním dopadem
Úřad: Hygienická stanice hl. m. Prahy
Tým: Petrana Slámová, Petra Batók
Projekt: Virus je blíž, než si myslíte
Spojení veřejného i soukromého sektoru při zvládání největší epidemie
hepatitidy A v Praze za více než 40 let.
Počet případů hepatitidy A vzrostl z 37 v roce 2024 na 1 375 v roce 2025 a situace vyžadovala rychlou reakci, koordinaci institucí a schopnost mluvit s veřejností bez vyvolání paniky. Hygienická stanice hlavního města Prahy k tomu sestavila platformu více než třiceti organizací z veřejného i soukromého sektoru: zdravotnická zařízení, městské části, lékárny, mediální a reklamní agentury i vlastníky reklamních ploch, kteří poskytli plochy a know-how bez nároku na odměnu. Koordinaci celé sítě zajišťovaly dvě zaměstnankyně stanice. Kampaň s postavami Pana Bambulky a Michala zasáhla Pražany na 61 stanicích metra, na sociálních sítích i na obrazovkách, a přímé náklady nepřesáhly 50 000 korun. Souběžně tým pracoval se školami a koordinoval očkování rizikových skupin: dávek vakcíny se aplikovalo 57 331, tedy trojnásobek, a epidemie se stabilizovala.
Kategorie: Týmová podpora
Úřad: Krajský úřad Středočeského kraje
Tým: Filip Klieštík, Ivana Navrátilová, Zita Altschmied Jarolímová, Zdeňka Cibulková, Helena Lišková, Irena Děkanovská, Martina Vránová
Projekt: Program podpory neformálně pečujících zaměstnanců Krajského úřadu Středočeského kraje
Systémová podpora pro zaměstnance úřadu, kteří se doma starají
o své blízké.
Na základě dotazníkového šetření mezi zaměstnanci se ukázalo, že nemalá část se stará o blízkého člověka a téměř třem čtvrtinám z nich tato péče zasahuje do pracovní doby. Většina to ale neřeší nahlas – třetina se nesvěřila ani nadřízenému, ani kolegům, a dvě třetiny nevěděly o žádné dostupné podpoře. Personální odbor na to odpověděl programem, jehož implementaci věnoval celý rok 2025. Stojí na třech pilířích: informace na intranetu a příručka pro pečující, svépomocná skupina, která se schází se každé dva měsíce pod vedením vedoucího odboru a psychoterapeutky, i síť tří ambasadorek, tedy kolegyň s vlastní zkušeností, dostupných pro individuální konzultace, a k tomu vzdělávací přednášky. Program běží interně, bez externích nákladů. Jeho motto zní: Nejste na to sami.
Kategorie: Naděje veřejné správy (státní správa)
Oceněná: Miriam Loužecká
Když veřejná správa mluví srozumitelně
Při havárii vlaku s benzenem u Hustopečí nad Bečvou byla Česká inspekce životního prostředí nejen odborným garantem zmáhání havárie, ale i hlavním komunikačním bodem pro média a veřejnost. Miriam se v té situaci stala uzlem mezi odborníky inspekce, hasiči, obcí, hygienou, ministerstvem, Správou železnic i sanačními firmami. Informace sbírala, ověřovala a skládala pod časovým tlakem a překládala je do sdělení, kterému rozuměli novináři, místní obyvatelé i lidé mimo region. Byla dostupná bez ohledu na denní dobu a víkendy. V krizové komunikaci, kde nepřesná formulace vyvolá paniku nebo naopak falešný klid, je právě spojení rychlosti a odpovědnosti to nejcennější. Miriam zároveň dlouhodobě dbá na to, aby odborné informace nebyly ukryty v nesrozumitelném úředním jazyce, ale byly pochopitelné pro veřejnost. Dokáže připravit odborné respondenty na náročná vystoupení před kamerou či mikrofonem, dodat jim jistotu a současně zajistit, aby novináři dostali srozumitelnou, přesnou a včasnou odpověď.
Kategorie: Naděje veřejné správy (samospráva)
Oceněná: Barbora Srp
Modernizace správy majetku
Pravidla pro nakládání s obecním majetkem vznikala postupně a v různých dobách, takže žadatel předem netušil, podle čeho se o jeho věci rozhoduje. Barbora je během roku 2025 sjednotila a prosadila ke schválení. To se týkalo bytové politiky s kategoriemi bydlení a bodovým systémem, který zohledňuje životní situaci žadatele, transparentní elektronické aukce u komerčních bytů, jednotné a online dostupné podmínky pronájmu pozemků i ceny při prodeji stanovené podle nezávislých znaleckých posudků. Občan, podnikatel i nezisková organizace si dnes dokáže dopředu spočítat své náklady a šance a má jistotu, že úřad měří všem stejným metrem. To do vztahu mezi lidmi a samosprávou vrací pocit stability a právní jistoty. Prosadit reformu takto citlivé agendy během jednoho roku chtělo odvahu. Barbora ji přitom projevila i dovnitř úřadu, kde v témže roce stabilizovala svůj tým a zlepšila mu pracovní zázemí.
Zvláštní cena poroty
Úřad: Zemský archiv v Opavě
Tým: Pavel Doležal a kolektiv pracovníků Zemského archivu v Opavě
Projekt: Čitelná minulost: AI jako nový klíč k archiváliím
Přes 1 400 kronik a 190 000 stran, které lze dnes prohledávat slovo po slovu.
Digitalizace archiválií dosud znamenala většinou obrázek a metadata, dokument jste si mohli prohlédnout, ale ne v něm hledat. Projekt využil technologii automatického rozpoznávání rukopisného textu a posunul dostupnost obsahu. Výsledkem jsou čitelné, vyhledatelné a dále strojově zpracovatelné texty. Klíčovou roli přitom sehráli sami archiváři, kteří modely učili a zpřesňovali: anotovali texty, asistovali při přepisu a kontrolovali výstupy, aby technologie zvládla historická písma, dobovou podobu jazyka i obtížně čitelné zápisy. Tím se otevřely i prameny, které byly pro většinu badatelů dosud těžko přístupné. Digitalizované kroniky jsou k dispozici v digitální badatelně, kterou ročně využívá kolem 660 000 badatelů.
